Znamenák Vladimír
Výtvarný pedagog, malíř a grafik.
Vladimír Znamenák se narodil 12. dubna 1936 v Charvátské Nové Vsi (Břeclav).
Absolvoval katedru výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Ostravě (1964). Po maturitě na břeclavském gymnáziu v roce 1954 odešel na umístěnku učit na Těšínsko. Jako začínající učitel na dvojtřídní škole v Hradišti u Těšína byl vtažen do bohatého kulturního života této malé zapadlé obce. Zanedlouho sám převzal roli scénáristy a režiséra a organizoval divadelní představení. Stal se také kronikářem, sbíral předměty lidových řemesel a místní historické nálezy a později dokonce prováděl se svými žáky vykopávky, aby odhalil historii tohoto podivuhodného místa. Objevili pravěké sídliště i původní hradiště. Není divu, že Hradiště, kterému věnoval část svého života, se stalo jedním z prvních námětů jeho výtvarných prací. Našel tam řadu kouzelných zákoutí, které zachycoval ve svých malbách. I později, když začal pracovat technikou leptu, se k námětům z Hradiště často vracel. Stal se spoluzakladatelem Národopisných slavností v Dolní Lomné.
Osudným se mu stal rok 1969, kdy se veřejně postavil proti okupaci Československa. Byl odvolán z funkce, z trestu přeložen do Havířova, byla mu zakázána jakákoliv kulturní činnost, včetně výstavní. A tak se od roku 1975, na radu přítele Pavla Hlavatého, věnoval drobné grafice. Nepřehlédnutelné je jeho realistické, všem srozumitelné výtvarné vyjadřování, technicky zpracované suchou jehlou, leptem, či leptem s akvatintou. Většina jeho prací jsou drobné grafické listy - ex libris, novoročenky a volná grafika. Listy jsou tištěny v malých sériích, s citlivou barevností, aby tvůrce zachoval originalitu každé práce. Z námětů se velmi intenzivně věnoval krajině, a to zejména z okolí svého rodiště. Nevyhýbal se architektuře, ani námětům figurálním či portrétním. Portréty na jeho grafických listech většinou zobrazují významné osobnosti domácí i zahraniční (Leoš Janáček, Bedřich Smetana, T. G. Masaryk, Marcus Aurelius a další). Ex libris vytvořil pro celou řadu významných sběratelů a známých osobností. Svými pracemi úspěšně obesílal celou řadu domácích i zahraničních výstav. Změny v roce 1989 znamenaly i zcela novou cestu v jeho životě. Stal se ředitelem školy v Havířově, pro kterou vymyslel v té době zcela mimořádný vzdělávací program založený na humanismu a pěstování estetického cítění dětí. Ve škole pořádal výstavy umělců, koncerty, besedy se zajímavými osobnostmi, vytvořil stálou školní galerii, výtvarné umění představoval dětem i dospělým, zorganizoval mezinárodní dětskou výtvarnou soutěž v oboru kresby a grafiky. Za svou výjimečnou práci získal řadu ocenění. V Hrzánském paláci v Praze převzal nejvyšší pedagogické ocenění - medaili J. A. Komenského (1992). O tři dny později se mu dostalo ve Španělském sále Pražského hradu uznání i od prezidenta republiky Václava Havla, aby o rok později obdržel od ministra školství velkou medaili J. A. Komenského, kterou udělovalo ministerstvo za mimořádnou pedagogickou činnost.
Po odchodu do důchodu v roce 1999 se odstěhoval na svou rodnou jižní Moravu, kde vyučoval děti grafickým technikám, úspěšně připravoval žáky k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy výtvarných oborů a zároveň působil jako umělec vystavující na mnoha úspěšných výstavách u nás i v zahraničí, například v Polsku, Španělsku, Finsku, ve Švédsku i v Kanadě a Austrálii nebo v Maďarsku. Od roku 2011 dělal kromě grafiky i malbu. Na svých obrazech zobrazoval reálnou krásu rodného kraje v různých ročních i denních proměnách, náladách okamžiku, zjitřené atmosféře s hrou světel a stínů.
Vladimír Znamenák zemřel dne 14.3.2019 v Havířově.
Absolvoval katedru výtvarné výchovy Pedagogické fakulty v Ostravě (1964). Po maturitě na břeclavském gymnáziu v roce 1954 odešel na umístěnku učit na Těšínsko. Jako začínající učitel na dvojtřídní škole v Hradišti u Těšína byl vtažen do bohatého kulturního života této malé zapadlé obce. Zanedlouho sám převzal roli scénáristy a režiséra a organizoval divadelní představení. Stal se také kronikářem, sbíral předměty lidových řemesel a místní historické nálezy a později dokonce prováděl se svými žáky vykopávky, aby odhalil historii tohoto podivuhodného místa. Objevili pravěké sídliště i původní hradiště. Není divu, že Hradiště, kterému věnoval část svého života, se stalo jedním z prvních námětů jeho výtvarných prací. Našel tam řadu kouzelných zákoutí, které zachycoval ve svých malbách. I později, když začal pracovat technikou leptu, se k námětům z Hradiště často vracel. Stal se spoluzakladatelem Národopisných slavností v Dolní Lomné.
Osudným se mu stal rok 1969, kdy se veřejně postavil proti okupaci Československa. Byl odvolán z funkce, z trestu přeložen do Havířova, byla mu zakázána jakákoliv kulturní činnost, včetně výstavní. A tak se od roku 1975, na radu přítele Pavla Hlavatého, věnoval drobné grafice. Nepřehlédnutelné je jeho realistické, všem srozumitelné výtvarné vyjadřování, technicky zpracované suchou jehlou, leptem, či leptem s akvatintou. Většina jeho prací jsou drobné grafické listy - ex libris, novoročenky a volná grafika. Listy jsou tištěny v malých sériích, s citlivou barevností, aby tvůrce zachoval originalitu každé práce. Z námětů se velmi intenzivně věnoval krajině, a to zejména z okolí svého rodiště. Nevyhýbal se architektuře, ani námětům figurálním či portrétním. Portréty na jeho grafických listech většinou zobrazují významné osobnosti domácí i zahraniční (Leoš Janáček, Bedřich Smetana, T. G. Masaryk, Marcus Aurelius a další). Ex libris vytvořil pro celou řadu významných sběratelů a známých osobností. Svými pracemi úspěšně obesílal celou řadu domácích i zahraničních výstav. Změny v roce 1989 znamenaly i zcela novou cestu v jeho životě. Stal se ředitelem školy v Havířově, pro kterou vymyslel v té době zcela mimořádný vzdělávací program založený na humanismu a pěstování estetického cítění dětí. Ve škole pořádal výstavy umělců, koncerty, besedy se zajímavými osobnostmi, vytvořil stálou školní galerii, výtvarné umění představoval dětem i dospělým, zorganizoval mezinárodní dětskou výtvarnou soutěž v oboru kresby a grafiky. Za svou výjimečnou práci získal řadu ocenění. V Hrzánském paláci v Praze převzal nejvyšší pedagogické ocenění - medaili J. A. Komenského (1992). O tři dny později se mu dostalo ve Španělském sále Pražského hradu uznání i od prezidenta republiky Václava Havla, aby o rok později obdržel od ministra školství velkou medaili J. A. Komenského, kterou udělovalo ministerstvo za mimořádnou pedagogickou činnost.
Po odchodu do důchodu v roce 1999 se odstěhoval na svou rodnou jižní Moravu, kde vyučoval děti grafickým technikám, úspěšně připravoval žáky k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy výtvarných oborů a zároveň působil jako umělec vystavující na mnoha úspěšných výstavách u nás i v zahraničí, například v Polsku, Španělsku, Finsku, ve Švédsku i v Kanadě a Austrálii nebo v Maďarsku. Od roku 2011 dělal kromě grafiky i malbu. Na svých obrazech zobrazoval reálnou krásu rodného kraje v různých ročních i denních proměnách, náladách okamžiku, zjitřené atmosféře s hrou světel a stínů.
Vladimír Znamenák zemřel dne 14.3.2019 v Havířově.
Podívejte se na GALERII tohoto autora !
