EX LIBRIS - drobná grafika pro každého

Webarchivováno
Národní knihovnou

ČR

Grafické techniky

Grafické techniky

Techniky exlibris

Techniky exlibris

Logo_Malyvlk.jpg
Sklenář Zdeněk
Sklenář Zdeněk

Malíř, grafik.

Zdeněk Sklenář se narodil 15. dubna 1910 v Leštině u Zábřehu jako první ze tří synů učitele Jana Sklenáře a Boženy Sklenářové.

Jako desetiletý dostává knihu Mikoláš Aleš mládeži, která v něm probouzí zájem o výtvarné umění.

O rok později absolvuje rok gymnázia v Zábřehu. Pro neshody s profesorem kreslení přestupuje na reálku do Šumperka, kde profesor Josef Fuka objevuje jeho výtvarný talent.

Roku 1929 maturuje na reálce v Šumperku. Pod silným dojmem z tvorby Jana Zrzavého se chce stát malířem. Po otcově nesouhlasu si vymiňuje alespoň profesuru kreslení. Po neúspěšné přijímací zkoušce u prof. Nechleby na pražskou Akademii je přijat na Uměleckoprůmyslovou školu k prof. Hofbauerovi. Bydlí spolu s Jiřím Trnkou a Vojmírem Vokolkem střídavě v podnájmu ve Valentinské ulici a v zimě v penzionu Carlton v Bubenči. Pravidelně chodí do Národní galerie, kde obdivuje obrazy K. Purkyně, J. Navrátila, A. Kosárka a M. Alše. Navštěvuje významné výstavy světové avantgardy L’École de Paris, Umění současné Francie a Poesie 1932, pořádané Mánesem a Uměleckou besedou. Zapisuje si na Karlově univerzitě pedagogiku a na technice deskriptivní geometrii. Na filozofické fakultě navštěvuje přednášky F. X. Šaldy. Z popudu spolužáka Karla Šourka si kupuje Münsterbergovu knihu Chinesische Kunstgeschichte, začíná se zajímat o čínské umění. Vznikají první Sklenářovy olejomalby a roku 1933 Vytváří první ilustrační doprovod ke sbírce básní Vladimira Nazora.

V letech 1935 - 1937 absolvuje dvouletou prezenční vojenskou službu v Olomouci. Po jejím ukončení je přijat do ateliéru prof. Kratochvíla na Uměleckoprůmyslovou školu. Roku 1938 je Zdeněk Sklenář  mobilizován. Po demobilizaci se vrací do Prahy a roku 1939 končí studium v ateliéru prof. Kratochvíla. Najímá si svůj první ateliér v Ostrovní ulici. Žije z peněz, které mu posílá otec, maluje barvami, jež mu dává přítel Karel Černý. O rok později si najímá ateliér na Smetanově nábřeží. Pro Národní divadlo vytváří scénické a kostýmní návrhy. Vznikají ilustrace k Máchovu Máji.

Po účasti na výstavě Hosté Mánesa se stává členem SVU Mánes. Roku 1944 se Sklenář žení s Miloslavou Chmelovou ze známé pražské uměnímilovné rodiny. O rok později nastupuje místo asistenta u prof. Muziky v ateliéru knižní grafiky a písma na Uměleckoprůmyslové škole.

První autorskou výstavu Z. Sklenáře zahajuje roku 1946 v pražském Topičově salonu prof. Pečírka.

Ve stejném roce Paul Eluard a Josef Šíma vybírají v Praze Sklenářovy obrazy na výstavu mladých československých umělců, která se uskuteční v Paříži v galerii La Boëtie a téhož roku v Bruselu, Antverpách a Lutychu. Pařížská cesta přináší Zdeňku Sklenářovi řadu významných podnětů a osobních setkání (L. Aragon, F. Léger, A. Calder, T. Tzara, P. Picasso a další). Výsledkem jsou obrazy s pařížskou tematikou.

Roku 1949 se stává členem SČSVU. V důsledku represivních opatření na Vysoké škole uměleckoprůmyslové je nucen v roce 1950 opustit ateliér. Následné čtyři roky spolupracuje se Státním židovským muzeem v Praze. V roce 1955 čeká Sklenáře tříměsíční pobyt v Číně, kam odjíždí jako hlavní grafik putovní výstavy československé kultury v Pekingu, Šanghaji, Nankingu a Kantonu. Setkává se s významnými představiteli čínské kulturní elity, malíři Čchi Paj-s' em a Li Kchežanem, básníkem Aj Čchingem a dalšími.

Roku 1958 spoluzakládá tvůrčí sdružení Bilance. Navštěvuje Vídeň, aby zde podrobně zkoumal Arcimboldova díla. - Iniciuje vydání Ovidiových Proměn s ilustracemi Pabla Picassa, převzaté od švýcarského nakladatele A. Skiry. Za úpravu knihy a obálky s použitím Picassovy kresby získává stříbrnou medaili na knižním veletrhu v Lipsku. O rok později získává zlatou medaili na knižním veletrhu v Lipsku za grafickou úpravu knihy Karla Hetteše Glass in Czechoslovakia a stříbrnou medaili za grafickou úpravu Goethova Fausta. V roce 1960 kniha Opičí král od Wu Čcheng-ena s dvaceti pěti barevnými a jednaosmdesáti černobílými kresbami sklízí velký úspěch u čtenářů a vychází i v německé a anglické mutaci.

Stává se členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar (1963). Obrazy Zdeňka Sklenáře jsou zařazeny do významné výstavy Imaginativní malířství 1930-1950 v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. Vycházejí Zpěvy staré Číny s třiatřiceti barevnými ilustracemi a se sedmasedmdesáti barevnými ilustracemi Petiškovy Staré řecké báje a pověsti, ještě téhož roku (1965) vyznamenané Cenou Marie Majerové a zlatou medailí na knižním veletrhu v Lipsku. Práce Zdeňka Sklenáře jsou součástí reprezentačního souboru na výstavě EXPO 67 v Montrealu.

Roku 1968 nastupuje nejdříve jako odborný asistent, později jako profesor na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Po smrti Jiřího Trnky a odchodu Karla Svolinského do důchodu je jmenován vedoucím sloučených ateliérů ilustrace a užité grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Jeho asistentem se stává grafik Jiří Anderle. Studenty je ctěn a milován jako charismatický pedagog s příkladnou osobní a uměleckou zodpovědností.

V roce 1971 je vyznamenán zlatou medailí na Biennale Internazionale d’ Arte ve Florencii za obrazy s čínskou tematikou. Tohoto ocenění se mu dostává spolu s malířem Markem Tobeym.

Roku 1976 odchází z VŠUP. Začíná pracovat na textech Vzpomínání.

V roce 1980 se Zdeněk Sklenář rozhodl uzavřít malířské dílo. Roku 1984 vychází první monografie věnující se dílu Zdeňka Sklenáře, autorem je F. Šmejkal.

V pátek 19. dubna 1986 Zdeněk Sklenář umírá v nemocnici v Praze-Střešovicích.

 

V polovině devadesátých let se ve východočeském městě Litomyšl zrodila Galerie, která nese jméno svého zakladatele a majitele Zdeňka Sklenáře, synovce a jmenovce jednoho z nejlepších českých malířů dvacátého století.

V nově otevřených výstavních prostorách na Smetanově nábřeží pořádá v roce 2002 pražská Galerie Zdeněk Sklenář výstavu Zdeněk Sklenář Zdeňku Sklenářovi.

Ředitel Národní galerie Číny Fan Ti-an navštěvuje roku 2007 Prahu a objevuje Sklenářovo dílo, které jej ohromí. Rozhodne se je představit čínské veřejnosti a vyzve galeristu Z. Sklenáře k uspořádání výstavy v Pekingu. O dva roky později Národní galerie Číny v Pekingu pořádá výstavu Čína Zdeňka Sklenáře. Vzbudí nebývalý ohlas. V roce stého výročí umělcova narození pořádá Galerie hlavního města Prahy a Galerie Zdeněk Sklenář retrospektivní výstavu Zdeněk Sklenář / Deset tisíc věcí - deset tisíc let. Vzniká animovaný film Opičí král. Malíř Chuang Žuej připravuje v Číně nové vydání příběhů Opičího krále se Sklenářovými ilustracemi. Sklenářův Opičí král reprezentuje Českou republiku na EXPO 2010 v Šanghaji.

Podívejte se na GALERII tohoto autora !

06.09.2013 09:34:35
malyvlk
To jsem já...

To jsem já...

Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Melan_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Bouda Jiří_02.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Polívka Václav.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Oberthor Karel_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Kisza Herbert_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Lípa Jiří.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Kisza Herbert_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
_Šimlíková Rea_03.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Melan Petr_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Čápová Hana_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
01_Hřivnáč Tomáš.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one