EX LIBRIS - drobná grafika pro každého
Grafické techniky

Grafické techniky

Techniky exlibris

Techniky exlibris

Logo_Malyvlk.jpg
Houra Miroslav
Houra Miroslav
Malíř, grafik a ilustrátor.

Miroslav Houra se narodil 3. srpna 1933 v Krhanicích nad Sázavou. 

V letech 1948-1952 studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze (K. Müller), 1952-1955 absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze (C. Bouda, K. Lidický, M. Salcman). V letech 1955-1959 odešel na základě tzv. umístěnky učit na ZŠ ve Světci u Bíliny, 1956-1961 vystudoval dálkově Vysokou školu pedagogickou v Praze (profesuru výtvarné výchovy a dějepisu), 1959-1960 pracoval ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze jako metodik výtvarné výchovy, 1960-1970 působil jako odborný asistent pro kresbu a grafiku na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem.

Politické prověrky roku 1970 jeho pedagogickou dráhu ukončily. Od té doby se věnoval pouze tvorbě, která zahrnuje malbu, kresbu, volnou a příležitostnou grafiku, monumentální realizace pro architekturu (mozaiky, dřevořezby, mříže, vitráže, tkané i netkané tapisérie), ilustraci, publicistiku. Od r. 1960 žil v Ústí nad Labem. Roku 1967 se stal členem SČUG Hollar, byl členem skupiny Objekt, 1977 členem SČVU, získal čestná uznání SSPE a spolku exlibristů v Lublani. Od r. 1960 uspořádal více než 100 samostatných výstav. Od 60. let získal za grafiku a ilustraci asi 20 cen, z toho 12 za exlibris.

Tvorbou M. Houry prostupuje motiv činorodého člověka s jeho elementárními vazbami k rodině, domovu, práci i k přírodě. Jeho osobitý, vyrovnaný a úsporný projev se zakládal na kresbě, jejíž sklon k monumentalitě, k lapidárním zkratkám a symbolům prozrazuje úsilí o maximální sdělnost obsahu. Zvýrazňování kontrastů linií a ploch i kompozičně ukázněné a zhusta rytmizované pojednávání námětů navozují dojem harmonie, a to nejen v hudebním smyslu. Základním projevem Hourovy tvorby byla grafika, z technik pak dřevořez a linoryt. Volnou grafiku často seskupuje do cyklů, v nichž rozvádí aspekty svého sdělení i stupňuje přesnost, a tím účinnost svého výrazu. Volná i příležitostná grafika prozrazuje v hojných variantách barevných přetisků a soutisků, případně i v kolorování, silné malířské cítění autora. V příležitostné grafice, v níž se M. Houra těšil mezinárodní pověsti, nalezl zase výzvu k uplatnění v miniatuře, v řešení problémů se zapojením písma do obrazu i se vztahy k přáním objednatelů. Od r. 1955 realizoval přes 700 exlibris. Část exlibris patří přátelům, ale většina sběratelům (15 % z nich vlastní renomovaní evropští znalci). Jejich výjimečný úspěch dokládá tucet cen a medailí z mezinárodních soutěží, což vyniká tím spíš, že jde o ocenění z období nadvlády technik z hloubky. Většina Hourových exlibris vznikla v linorytu (od druhé poloviny 60. let často barevně), sotva 5 % jich umělec vytvořil suchou jehlou a jen okrajově použil jiné grafické techniky. Mezi motivy exlibris dominují slunné stránky lidské existence, lidské dvojice jako znaky lásky, rodiny a pokračování života, symboly domů jako zástupná znamení domova, bezpečí a zakořenění; takřka všudypřítomné květy nebo slunce jakoby zaklínají životní štěstí a radost, hvězdy a lodě zase připomínají časoprostorové přesahy lidské touhy, siluety koní ztělesňují vitalitu, ušlechtilou a nekořistěnou sílu. Umělcovy sklony k rytmickému opakování a zmnožování totožných prvků (související zjevně s hlubokým cítěním hudby, jak je zřejmé i vysokého zastoupení hudebních motivů) spolu s jeho hravostí, hloubavostí i řemeslnou poctivostí a úsilím o přesnost výrazu vedly k invenčním hrám s motivem nebo k jeho posouvání po ose příběhu : obojí našlo uplatnění ve více než deseti tematických souborech exlibris. Druhou početnou složku Hourovy příležitostné grafiky představuje přes 400 novoročenek. Většina z nich nepatří sběratelům. Jejich náměty se vesměs pojí s osudy majitelů, případně s regionem, na druhé straně motivy hvězdného nebe, vody, květin a stromů jako doprovodné prvky figurálních motivů naznačují elementární závislost člověka na přírodních rytmech a dějích dlouhého trvání, a to překvapivě na úkor společenských kontextů. I technicky v nich z více než 95 % dominuje linoryt, od r. 1961 zčásti barevný, vzácněji kolorovaný. Úsporné, výtvarně však vynalézavé využívání přetisků světlé barvy přes tmavé vytvářejí díky začlenění bílých ploch do obrazu typické, často efektní čtyřbarevné harmonie. Názorově i výrazově sourodé Hourovo dílo, a to včetně úctyhodného množství příležitostné grafiky (která však ani zdaleka netvoří hlavní položku jeho tvorby), obohatilo české moderní umění o výrazně svébytný projev. 

Miroslav Houra zemřel v Ústí nad Labem 19.1.2006.

Podívejte se na GALERII  tohoto autora !

06.09.2013 20:20:28
malyvlk
To jsem já...

To jsem já...

Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Bouda Jiří_02.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Polívka Václav.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Oberthor Karel_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Kisza Herbert_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Lípa Jiří.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Kisza Herbert_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
_Šimlíková Rea_03.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Melan Petr_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
Čápová Hana_01.jpg
Výstavu grafik s touto tématikou naleznete ZDE.
01_Hřivnáč Tomáš.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one